OKOLOHRADCE 2008

PŘEČTENO: 2704x AUTOR ČLÁNKU: KOLB

Hradecký průlet
8. Června 2008 v 23:01 (před 10 měsíci) | KOLB | CYKLOMARATONTOUR 2008
Aktualizováno 21. Července 2008 v 15:54 (před 9 měsíci)
8.6.08 - OKOLOHRADCE 08

Pod dojmem silných zážitků z Jistebnice, navíc po přečtení startovky a pokecu se silnejma klukama, jsem se v neděli vydal na svůj letošní druhej dabl.

--------------------------------------------------------------------------------

Neděle jsou letos vyhrazeny seriálu Cyklomaratontour, kde je taky vypsána samostatná kategorie nad 100 kilo. Konkurence je rok od roku silnější, myšleno silově, nikoli objemově, takže souboje jsou fakt celkem hustý. Tahle neděle teda patřila již tradičnímu závodu Okolohradce, který se letos poprvé zařadil do této série. I když jsem původně měl jet sám, opakovala se situace z nedávné doby. Kluci i Jitka rezolutně prohlásili, že jedou taky, tak to bylo příjemnější.

Registrace v pohodě, jak už je letos zvykem. Ty fronty z minulých let se doufám už nebudou opakovat. Na startu se nás sešlo skoro 800. Jely se dvě trasy 30 a 60 kiláků. Já zvolil tu delší a asi jsem udělal dobře. Hned od startu se jely takový kule, že se mi skoro jiskřilo od převodníků. Prvních cca. 5 kiláků jsem se pokoušel držet dosavadního vedoucího kategorie D100 Mirka Staňka, ale je to prostě jiná liga. Neuvisel sem ho a pomalu jsem se začal mírně propadat. Mírně znamená, že jsem to dřel co to šlo. Tepovku jsem dneska radši vůbec neřešil, protože ty cifry nebylo dobrý vůbec číst. Okruh v Hradci je pekelně rychlej, protože tady prostě nejsou kopce. Neznamená to ale, že by se jednalo o nějakou procházku růžovým sadem. Kdepak. Technicky je okruh v několika místech celkem náročnej. Kořenové pasáže, bahenní přejezdy a nádherný lesní cesty. Všechno se jelo na těžko, protože jinak všichni ulítli ja papíroví draci. V prvním a jediném špuntu na trati, kde všichni způsobně tlačili kola do kopce najednou z lesa vyběhnul borec s číslem 331 a že prej stejně jede krátkou a další podobně vtipný kecy. Prostě si to chtěl zkrátit a taky si to pěkně vyslech. To se prostě nedělá!!

Nic naplat. Stále mě na těch závodech ještě udivuje ta oprsklost některých z nás. Ale vono de vlastně vo hovno že jo?

Další pokračování závodu se neslo ve stejném duchu jako doposud. Pěkný rovinky v lesích až na občerstvovačku. Tam jsem to zase klasicky nestíhal. Už mě to začíná trošku štvát. Furt všichni kecaj vo tom, kolik je tam dobrot a já z toho letos nic nemam. Řešení vidim v účasti na nějakých dlouhých maratonech. Na ty ale zase nemám dost natrénováno. Trošku patovka.

Pár kiláků za občerstvovačkou přichází ten vychvalovaný brod. No celkem dobrej. Vody tak po náby. Ale když se do toho vlítlo, tak jsem tu vodu měl až na hlavě. Pochvalné mručení a výkřiky obdivu svědčily o mém úspěchu při tomhle představení.

Zapoměl jsem ještě podotknout, že zatímco Eliťáci už si užívali v cíli, nás chytla průtrž mračen už na trati. Mokrej jak myš, kapalo mi z helmy, brejle sem musel sundal kvůli vlčí mlze. Na brodu už mi to teda bylo ale úplně jedno. Do cíle bylo už jenom asi 15 kiláčků. Tak jsem si to celkem v pohodě dorazil do cíle. Tam už seděl můj včerejší parťák z Jistebnice Honza Jírů a vychutnával si těstovinky. Lososový výborný, ale chtělo by to trošku přitlačit na porcích.

Byl to dneska parádní let. Rychlovka, jak se patří. Výsledný čas 2:26:03.

Bolej mě ale nohy. Ještě že je teď od všech závodů na nějakou dobu klid. Jedu si o víkendu užívat na kolo do Krkonoš a Jizerek. Pivečko, doutníčky, pohodička. Už se těšim.

Příští závod? Snad Olomouc KPŽ, ale nic není jisté. Člověk míní a někdy je taky nucen měnit.